Sbor dobrovolných hasičů ve Štěpánovicích byl založen v roce 1913. V roce 2023 jsme tedy oslavili 110 let od založení. Moderní historii našeho sboru spolehlivě zachycuje náš web. Jsou zde soustředěny všechny akce a soutěže od roku 2004, kdy byly naše stránky založeny. Ke dnešnímu dni můžete shlédnout nebo vyhledávat ve stovkách akcí našeho sboru. Naleznete zde desetitisíce fotografií a videí z našeho hasičského života.
Vraťme se ale nyní k založení našeho sboru. Čerpáme z kroniky z roku 1913... Štěpánovice, vesnice skoro prostřed okresu klatovského leží v úrodné krajině na úpatí pohoří šumavského a brdského. Svou polohou rozkládající se na příkrém návrší břidlicového podkladu celé krajině pěkně imponuje. Zvláštní okrasou Štěpánovic jest pamětihodný kostel svatého archanděla Michala, nejvýše postavený, jež takřka co koruna se vypínaje, zdaleka jest viditelný. Štěpánovice byly původně osada se statkem a tvrzí, která se připomíná již v darovací listině knížete Vladislava. Ten ji daroval klášteru Kladrubskému již v roce 1115. Později ve Štěpánovicích sídlil rod Vladycký, který zde od roku 1367 vykonával právo podací farního kostela zdejšího. V 16. století držela kostel rodina Jeníšků z Újezda, kteráž je prodala roku 1638 koleji Jezuitské v Klatovech, poté Štěpánovice získal koupí roku 1694 svobodný pán František Max Otto Černín z Chudenic. Dominantou Štěpánovic je kostel svatého Michala a tvrz. Tvrz byla roku 1730 přestavěna na sýpku. Kostel svatého Michala byl vystavěn v dobách prvého se šíření víry křesťanské. Kostel tento postaven na výšině a pevněji stavěn než obyčejné budovy, byl v dobách válečných útočištěm obyvatelstva, kteréž se ukrývalo za zdmi jejich. Neví se určitě, kdož nechal zdejší kostel vystavěti, má se za to, že bezpochyby byl kostel nákladem kláštera kladrubského vystavěn. Roku 1367 rytíř Ottiko ze Štěpánovic daroval zdejšímu kostelu 2 kopy grošů. Ve Štěpánovicích se nacházela i fara a to na místě dnešní chalupy číslo 30, scházeli se zde věřící ze Štěpánovic, Vícenic, Dehtína a dalších dědin, ale roku 1434 byla fara zrušena kvůli nedostatku duchovních.

Počátkem roku 1864 se vrací český obchodník Karel Krohn z Hamburku. Krátce před svým odjezdem se nedobrovolně zúčastnil velkého požáru, při kterém také zasahoval. Viděl obrovské nasazení tamních hasičů. Domů se vracel s velmi silnými dojmy. Po návratu do rodných Velvar založil, po nedlouhém přesvědčování, 22. května 1864 první český sbor dobrovolných hasičů. Po vzoru Velvarských byly velmi brzy zakládány sbory v dalších obcích a městech. Rozhodli se, že věnují svůj volný čas a často nemalé finanční prostředky pro boj proti požárům. Hasičina se rozšiřovala pomocí cvičitelů, kteří své vědomosti svěřovali dalším kamarádům. U nás se o to postaral pan Václav Kohl. Zakotvil v Klatovech a ve svém volném čase objížděl okolní obce, kde přednášel o významu založení hasičského sboru. Ve Štěpánovicích se také konala tato přednáška. Bylo to koncem května 1913. Přednášku vedl učitel pan Karel Zeman - jednatel hasičské župy klatovské. Nálada pro zřízení sboru byla tak velká, že byly obratem předloženy stanovy tehdejšímu starostovi obce Ondřeji Palečkovi. Ten poslal dokumenty na CK okresní hejtmanství v Klatovech a odtud pak na CK místodržící do Prahy. Hned 6. července svolal starosta a obecním výborem veřejnou schůzi do hostince pana Matěje Sedláčka. Vybírali se ti, kteří se chtějí stát členy sboru. Zakládajícími členy byli zvoleni 4 lidé. Zakládající příspěvek tenkrát činil 10 Kčs a přispívající platili 1 Kčs.

Zakládající členové sboru:

• Pan Václ Josef – řídící učitel
• Pan Matěj Mazanec, č. 27, rolník
• Pan Matěj Sedláček, č. 1, rolník a hostinský
• Pan Ondřej Paleček, č. 11

Za členy přispívající s poplatkem 1 Kč ročně se přihlásilo 17 osob a za členy činné 18 osob. Ze zápisu z první valné hromady, která se konala 6. ledna 1914 v hostinci u pana Matěje sedláčka se dozvídáme složení prvního hasičského výboru. Starostou se stal Matěj Sedláček – Štěpánovický hostinský a rolník, velitelem se stal učitel Ondřej Kohout, velitelovým náměstkem se stal rolník Vojtěch Wirth a jednatelem učitel Stanislav Toman. Plni dojmů se vraceli členové hasičského sboru ze své první valné hromady, nikdo si tehdy ani nepomyslel, že za 7 měsíců budou povoláni, aby pomohli hasit velký světový požár. K tomuto světovému požáru, který vznikl od jiskry pistole v bosenském městě Sarajevě, kde 28. června 1914 žák osmé gymnazijní třídy 19 letý Srb Gavrilo Princip zastřelil následníka rakouského trůnu arciknížete Františka Ferdinanda a jeho Choť Žofii z Hohenbergu. Za tento čin vyhlásilo 28. července 1914 Rakousko – Uhersko Srbsku válku, ze které pak vznikla světová válka. Tento světový požár se hasil 4 roky a měl za následky miliony lidských životů. Po skončení této války 28. října 1918 byla překreslena nová mapa Evropy, vznikly nové státy a bylo rozbité 300 let staré habsburské mocnářství. Po pětileté nucené přestávce se opět ve svobodné vlasti sešli Štěpánovičtí hasiči 26. ledna 1919 na své druhé valné hromadě. Než bylo přikročeno k projednání pořadu valné hromady, vyzval starosta ostatní aby povstáním vzdali čest a památku padlému členu na Srbské frontě panu Františkovi Mazancovi, č.p. 9. Roku 1923 byla po mnoha brigádnických hodinách a tvrdé práce dokončena hasičská kůlna, která sloužila na ukládání nářadí, náklady na tuto stavbu činily 1 675 korun. Práce hasičského sboru se starala i o kulturu v obci. Každý rok se pořádal bál, májová zábava se stavěním máje, pouťové taneční zábavy a dokonce se hrálo i divadlo. První nářadí, které měl hasičský sbor v majetku tehdy na 39 popisných čísel stačilo. Bylo to 6 hydrantů, 1 hydrantový nástavec, 1 klíč na hydranty, 6 dílů hadic C, 10 košíků na vodu a 1 bourací hák. 3. června 1928 se konal župní hasičský sjezd ve Štěpánovicích. Tohoto sjezdu se zúčastnili i delegace z okolních obcí, setkání bylo zakončeno sekyrkovým cvičením. Cvičili zde hasiči ze Štěpánovic, Klatov, Dehtína a Točníka, dále ženy z Kydlin, Obyc a Bolešin a jinošská družstva ze Svrčovce a Dolan. Postupem času stále přibývalo různých cvičení, bálů a divadelních představení. Ale hasiči poskytovali i první pomoc, v několika případech i při těžkých zraněních. Roku 1939 se konalo celkem 11 cvičení. S postupem času byla situace ve světě stále horší. Na valné hromadě roku 1940 vybízí starosta bratr Karel Sedláček své členy a promlouvá jim do duše, aby chodili na všechna cvičení. Veškerá činnost a práce hasičského sboru ve Štěpánovicích se zastavila po osudném dnu 27. května 1942, kdy byl v Praze v Libni v Holešovické zatáčce proveden pumový atentát na zastupitelského říšského protektora generála německé policie SS obergruppenführera Reinharda Heidricha. Tato smrt sadistického vraha měla velké následky. Bylo vyhlášeno stanné právo a bylo popraveno mnoho českých vlastenců, dělníků, rolníků, studentů ale i bratrů hasičů. Po zrušení stanného práva byl život hasičského sboru naprosto v klidu – nekonaly se žádné schůze a veškerá činnost zanikla. Těmito řádky také končí kronika, ze které byly tyto informace. Tato kronika nenašla pokračovatele. Víme jen, že v den osvobození Klatov – 5. května 1945, kdy Klatovy a zároveň Štěpánovice osvobodila 3. americká armáda vedená generálem Georgem Pattonem, postavili v den svobody bratři Štěpánovičtí hasiči Máj a tak začala opět práce Štěpánovických hasičů ve svobodné republice.